Budíme se vyspaní do růžova. A do modra nad námi. Je moc krásné ráno.
Některé lodě už odplouvají, další tolik nespěchají nebo rovnou vypadají, že se tu zdrží i přes den a jejich posádky se kolem prohánějí na paddleboardech. V klidu připravujeme snídani a zjišťujeme situaci v Biogradu.
Pohodové ráno. Dopíjíme kávu a očumujeme paddleboardisty.
S Honzou to pořád nevypadalo dobře, po dohodě převzal velení na OLIVII Petr Zdráhal. Obě lodě se nicméně konečně připravovaly k odplutí, mohli bychom se potkat, nebo alespoň dostat na dosah vysílačky, někde u Murteru.
Předpověď mluví jasně: bóra bude vát celý dnešek a nejspíš i zítra, pak se uvidí. Krčíme rameny a uklízíme pytel se spinakrem do přední kajuty. Však na něj ještě dojde.
Vyplouváme v 10:00. Míříme k Murteru, ale jižnější trasou, abychom obepluli levobokem pás ostrůvků mezi Pašmanem a Murterem.
V půl jedenácté je čas vytáhnout poprvé plachty. Je to poprvé po cca třech letech, kdy mám zase loď s klasickým refem, ale je to jako jízda na kole. Trošku ojetém a nepromazaném kole, chvíli nám trvá, než umravníme refovací lanka. Hlavní plachtu posíláme rovnou do druhého refu; LELA je i tak mírně přeplachtěná a v tomhle větru bychom si asi s větší plochou užili kopec srandy.
Sranda byla i tak. Naše Elanka se ve čtyřiadvacetiuzlovém větru hnala jako o závod. Kormidlovat takhle živou loď bylo zábavné, ale bylo třeba neudělat chybu. Pavel si na sebe vzal trim hlavní plachty a nepustil z ruky otěž, připraven v případě potíží okamžitě plachtu vyhodit a vypustit z ní vítr.
Naše spanilá jízda na druhý ref.
Konečně navazujeme VHF spojení s kamarády, konkrétně s CAIPIRINHOU. Jsou někde mezi Vrgadou a Murterem, východně od nás. My přímo k Murteru neplujeme, respektive vítr nás tam nepustí. Mineme ho dosti daleko levobokem.
Ve čtvrt na jednu toho už v sílícím větru máme dost a hlavní plachtu stahujeme úplně. Pokračujeme jenom s genou a i tak si držíme slušných pět uzlů proti vodě.
Ano, někdy po poledni se probral i náš log. Asi podobný problém jako o dva týdny předtím na BRIK – vrtulka čidla nebyla v nejlepším stavu a den obvykle zahajovala stávkou. V tomto případě se probrala po sjetí nějaké větší vlny, v dalších dnech jsme na to už obvykle mysleli a pokaždé před vyplutím ji někdo z nás pod hladinou pošťouchnul, aby se probrala.
Před jednou se dostáváme k ostrůvku Čavlin. Potřebujeme se obrátit na východ, ale vítr nás tam jenom s genou nepustí a vytahovat hlavasku se nám nechce. Nakonec na to kašleme a startujeme motor. Po domluvě s druhými dvěma loděmi určujeme jako dnešní cíl Prvić Luka a rovnou tam míříme. Dneska toho mnoho nenaplujeme, ale zase se setkáme s kamarády.
Cesta k ostrovu Prvić uteče bez zvláštních událostí, nepočítaje v to obvyklé špičkování na VHF kanálu 72. Je to rozumné útočiště před bórou, takže tu bude asi nával; my ale dorážíme už v brzkém odpoledni a v klidu přistáváme na prakticky prázdném mole a ještě domlouváme rezervaci pro zbytek výpravy.
Přistání trochu komplikuje vítr z předoboku, ale mám zkušenou posádku a dobrou ruku na kormidle a ve 14:40 jsme v pořádku a bezpečně na mooringu.
Přistáváme na Prviči.
| Prvić Luka, Prvić. Mooringy, voda, elektřina, WC, sprchy. 330,- Kuna. |
| Dnes upluto 25 Nm, z toho 10,5 na plachty. |
Druhé dvě lodě připlouvají vždy po cca půl hodině. OLIVIA přistává na první dobrou, ale Radek za kormidlem CAIPIRINHY se dost trápí – čelí ještě silnějšímu větru než my a se svou velkou lodí se mu daří přistání až asi napošesté.
Konečně byla výprava pohromadě. Rozdal jsem trička druhým dvěma posádkám a pak jsme si navzájem ochutnávali rumy, zatímco jsme si vyměňovali dojmy z našeho vyfoukaného jadranského podzimu.
LELA, OLIVIA a CAIPIRINHA poprvé pohromadě.
Přístav se postupně plní, přesně dle předpokladů. Kolem páté už se další lodě na molo nevejdou. Některé berou zavděk bójemi, další vyrážejí zkusit štěstí jinam.
My se pomalu sbíráme a míříme do konoby Stara makina, kterou mám už vyzkoušenou z června, kdy jsem tady stál s Hook Fellaz. Naše tři posádky zabírají slušnou část zahrádky.
Restaurace ani tentokrát nezklamala a užili jsme si v ní opravdu řádný večírek, zahrnující i bubnovací session a družbu s ostatními hosty. Někteří z nás tak kvůli společenskému vyžití úplně promeškali onen slavný superúplněk.
Proud tvořený větrem se do LELY opírá celou noc a loď je i na dvou mooringových lanech trochu neklidná.