Ráno nacházím posádku mrtvou, zdemolovanou nočním flámováním (čtyři případy) nebo nemocí (jeden případ). Vyrážím pro čerstvý kruh. Posádku HELIOSU nacházím v čilé přípravě snídaně. Mírně zaostáváme – je ovšem fakt, že oni to dospávají přes den. Je slunečno a opravdu krásně.
Kdo nevstal do tři čtvrtě na deset, byl nakonec vzbuzen mlácením vařečkou o uzemění stěžně. Nikdo neříkal, že služba na lodi je nějaký med.
Porada s Pavlem. Vyrazíme, obeplujeme Pelješac a zamíříme k východnímu konci Hvaru. Po cestě se zkusíme spojit s LAMBADOU a SALSOU a domluvit se na cíli dnešní cesty.
Pověřuju Michala organizací a provedením nákupu zásob. Ten je z důvěry v něj vložené natolik paf, že shazuje několik kusů nádobí a rozbíjí skleněnou konvici na čaj. Odcházím se stále poničeně vypadajícím MiKem vhodit pohledy do schránky a do lékárny.
Pro příští plavby musím dovybavit lékárničku. Náplasti a tlakové obvazy jsou fajn, ale minimálně něco proti horečce a průjmu bych mít měl.
Po návratu do maríny chválím posádku za provedený nákup a samostatnou přípravu lodi na vyplutí. Jdu zaplatit marínu.
567,- Kuna! Tyvole…
Vyplouváme v 11:50. Mírně se zatahuje, dopolední vítr už ustal. Vane nám 4-5 uzlů přímo do zad, zdánlivý vítr je nulový. Za Korčulou v kanále kotví obrovská jachta s vlastním molem a garáží pro vodní skůtry a s vrtulníkem na heliportu za kapitánským můstkem.
Drobeček kotvící u Korčuly.
Plujeme na motor a na palubě není třeba nic podnikat, čehož většina posádky využívá a padá zpátky do postelí. V kokpitu zůstávám s Honzou S., usrkáváme dnešní Neptunovu láhev, dovezenou až z dalekého ostrova Islay, a filozofujeme o životě.
Na jižním břehu Pelješacu, něco po jedné hodině spatřujeme zajímavou malou zátoku slibující restaurační molo. Ukládám poznámku, možné náhradní kotviště v případě nedostupnosti Korčuly a nejbližšího okolí.
V 13:50 míjíme majáky na konci Pelješacu. Oblačnost se trhá, ukazuje se slunce, vítr do 6 uzlů. Kurz na Sučuraj. Tomovi P. dost záleželo na tom, abychom tam dneska stáli, ale to asi nedopadne.
Posádka až na MiKa, který bere prášky a potí se, vylézá na palubu. Využíváme toho, že jsou poprvé za plavbu vhodné podmínky, a Honza M. a Michal se jdou povozit za lodí na laně. Oba se pouští a dávají zbytku posádky příležitost nacvičit si návrat pro MOB.
Klidno až mrtvo.
Vidíme hned tři rozpadající se cumulonimby v různých směrech od nás, ale nad námi zatím dobrý. Že by první den, kdy nezmoknem?
Druhý kázeňský problém typu Honza M. a kormidlo, tentokrát mě chtěl čistě naštvat, což se mu povedlo a dostal zjeba.
Ozývá se HELIOS, je nějakých 7-8 mil před námi. LAMBADA se SALSOU chtějí skončit den na bójce v zátoce Luka na Brači. Pavlovi se to zamlouvá a souhlasí.
Mně se to nezamlouvalo. Raději bych to zapíchnul někde na severní straně Hvaru nebo na jižní Brače. Tohle bude hrozný flák cesty a v těchhle podmínkách budeme muset zase motorovat jako o život, abychom tam byli včas. A po cestě tam je hned několik míst, kde bych já osobně stál raději. Ale shodli jsme se s posádkou, že bude žádoucí po dvou dnech PSW schizma ukončit a že tomuhle cíli podřídíme osobní preference.
CAPOEIRA taky souhlasí.
Postupně dva malé obědy, studený a teplý. Marod bere zavděk čerstvým kruhem.
O půl čtvrté jsme na úrovni Sučuraje. Zdravím kamenného rapera i maják. Nabíráme kurz SZ na východní konec Brače.
Maják na konci Sučuraje (a celého Hvaru). V pozadí se zvedá masa pevninskýh hor.
Vysílačka na HELIOSU opět předváděla divy. Byl sedm mil před námi. LAMBADA se SALSOU o dalších cca 12 mil před ním. Vlajková loď se nacházela mezi třemi ostatními a měla by být nejvíc schopná se s nimi domluvit. V praxi bylo spojení HELIOS-CAPOEIRA poruchové a spojení HELIOS-SALSA+LAMBADA žádné, spojení CAPOEIRA-SALSA+LAMBADA bezproblémové. Takže retranslace z lodí, které byly skoro dvacet mil přede mnou, na loď, která byla sedm mil přede mnou, dělala naše loď. Marconi by se divil.
Kolem čtvrté se zvedá V-SV vítr a stoupá k 16 uzlům. Vytahujeme pokusně plachty, na celou půlhodinu. Pak vzduch zase zmrtví. V 16:30 znovu startujeme motor a utěšujeme se, že jsme to dneska aspoň jednou čestně vytáhli.
Na pobřeží jsme míjeli místa jako Podgora, Makarska nebo Baška Voda. Vyprávěl jsem klukům o svých cestách sem ještě s naší třídou na střední, v rozhrkané Karose a po adrenalinové Jadranské magistrále, kterou se muselo jezdit před otevřením současné autostrády.
Spojení s vlajkovou lodí stále špatné, ale vyrozumím z něj, že budeme opět stát vyvázaní na sebe u jedné bójky. SALSA s LAMBADOU už takhle stojí o jednu bóji dál.
Kousek před Lukou míjíme městečko tak malebné, až je mi líto, že nemíříme tam. Ale co, hlavně, že bude PSW zase pohromadě.
K Heliosu se vyvazujeme (tentokrát naším pravobokem k jejich levoboku) v 19:30.
Luka a ostatní tři lodě výpravy.
| Luka, bójkoviště. 120,- Kn. |
| Dnes upluto 43,1 Nm, z toho 2,1 na plachty. |
Necháváme kolovat láhve a vyměňujeme si dnešní poznatky. V zátoce je na bójkách kromě naší čtveřice ještě pět dalších lodí; další tři a jeden katr stojí u břehu u mola. Je to hezké místo, o tom žádná. Na břehu jsou dvě restaurace.
Pár kluků z HELIOSU se vyškrábalo na šutry na vrcholu zátoky, což inspirovalo i část naší posádky a za chvíli už mířili ve člunu ke břehu. Honza se pustil do přípravy večeře, já do lovení signálu a předpovědi počasí.
Večeříme. Posádka vlajkové lodi + pár kluků od vedle odjíždí na jídlo do jedné z místních konob. Přenechávám loď Honzovi S. a s Honzou M. se jdeme taky přidat na skleničku. Honza se učí řídit motorový dinghy a po prvních několika nadšených pokusech taranovat katamarán u mola mu to začíná celkem jít.
Honza si osvojuje ovládání člunu.
V konobě byla kromě nás ještě jedna velká skupina. Všichni sledovali fotbal. Majitel nám postupně nosil různé své domácí pálenky, některé výborné, jiné ne až tak výborné. V dobré náladě jsme se zamířili zpět k lodím, ještě si trochu zavečírkovat.
Jako místo konání PSW večírku je zvolen kokpit největší, vlajkové lodi. Vzápětí přichází citelné rozčarování, z LAMBADY a SALSY se nikdo nepřidává. Tolik ke znovuspojení naší výpravy. Naše dvě posádky ovšem večírkují udatně a zátoka je záhy obohacena o mnohé, nejen lidové písně.
V noci poprvé za tuto plavbu neprší.