Ještě jeden Balt
Breege, Sassnitz

Časně ráno v sobotu 7. října vyrazila z Prahy dvě auta, jedno s odskokem přes Liberec, směr Rujána. Naši dva přespolní kamarádi checkli spoje ze Skotska, respektive Toskánska na Rujánu a dali shodně přednost letu do Prahy a přidání se k posádkám aut. Většinu cesty je nevlídno a prší, ale utíká to dobře, žádná proslavená německá Stau. Ani stopa po nedávno ohlášených hraničních kontrolách. Na oběd se stavujeme v bistru kousek od dálnice a já s rozpaky sleduju, že moje němčina je zrezlá jak Filcka po dědovi. Snad najdeme dost anglicky mluvících domorodců.


Pokračovat ve čtení

Hygge Sail
Padajícím větrem přes Sønderborg a Flensburg domů

Středa (Årøsund–Sønderborg)

Ráno se připravujeme na odplutí. Je zcela jasno, vítr je slabší než včera. Je podstatně větší zima. Dobíráme vodu: ubývá nám nějak podezřele rychle. Dohadujeme se ještě s Elankou u druhého hammerheadu, kdo vyjede první. Dávají nám přednost. Necháme odrazit trajekt v 8.20 a vyplouváme.


Pokračovat ve čtení

Hygge Sail
Přes Šlesvicko-Holštýnsko a whisky do dánských měst duchů

Sobota (Praha–Flensburg–Langballigau)

Scházíme se po jedenácté noční paralelně na Letné, Vinohradech a Andělu. Cestou z Letné natáčíme průjezd pod železničním mostem U Výstaviště, který se má zítra zavírat a demontovat. První společný sraz je na pumpě u dálnice za Prahou. Prší, ani nelezu z auta.

Mezi druhou a třetí se u pumpy střídáme v řízení. Prší. Jedu sotva hodinu, když světelné cedule nad dálnicí postupně zavřou dva levé pruhy, ten poslední zbývající se zastavuje. Prší. Čekáme 10 minut, vypínám motor, kolem nás prosviští pár sanitek a dvakrát tolik hasičských aut. Auta přijíždějící zezadu postupně zaplní oba prázdné pruhy. Čekáme 20 minut. Projíždějí další hasičská auta. Prší. Čekáme hodinu, silnice se konečně rozjíždí, před sebou vidíme jediné nabořené auto na odtahové rampě, jedno osobní policejní auto. Po zbytku nehody ani vidu.


Pokračovat ve čtení

Expedice Balt 2016
Den druhý: Vyplutí, Sassnitz, ponorka

Vstáváme do těžké, šedé deky. Prý když jsme tolik toužili po Baltu, tak ho tu máme s plnou parádou 🙂 Snídaně, kafe a pak už se soukáme do žluťáků. K dispozici máme samonafukovací záchranné vesty kombinované s harnessy. Když si je zapínáme, diskutujeme, do jaké míry je jejich absence na Jadranu dána zpětnovazební smyčkou: lidi nechtějí nosit ty šíleně nepohodlné kusy polystyrenu a protože se vesty stejně nepoužívají, nemají charterovky důvod pořizovat něco dražšího než jsou šíleně nepohodlné kusy polystyrenu.


Pokračovat ve čtení