Ještě jeden Balt – Úvod

Výprava nesplněných přání.


Jak jsem si pochvaloval, že jsem sezónu 2023 začal brzo, tak jako daň za to jsem zaplatil po dubnové výpravě do Dánska půlroční pauzou. Série okolností mi nedovolila znovu vyplout dřív než na začátku října. Původně byla v plánu severní Sardinie, plavba byla ovšem odložena na příští rok. Já už ale měl uvolněný termín na týdenní plavbu a rozhodl se ho nepustit. Už nebylo možné sehnat nějaké ekonomické letenky, zbývala cesta autem. Jadran jsem po loňské zkušenosti zavrhl, tam bude na začátku října ještě příliš mnoho lidí a lodí. Takže zbyla v zásadě jediná volba, podívat se letos ještě jednou nahoru na Balt.

Rozhodl jsem se jít trochu ve stopách naší první baltské výpravy před sedmi lety a vyplout z Rujány na Bornholm. A ideálně zlomit své dosavadní prokletí a konečně doplout na Christiansø. Sehnat loď nebyl problém, sezóna už končila a volných lodí byl přehršel. Vybral jsem si Sun Odyssey 439 se silným motorem a ponorem jen 1,6 metru, to se bude v mělkých vodách kolem Rujány dost hodit. Stran posádky bohužel tentokrát nikdo z mé „core“ kumpanie nemohl, ale nakonec jsem dal dohromady šest chlapů tří národností. Jeden pak nakonec cuknul, takže jsme vyráželi v pěti: Tomáš, který se nemohl dočkat, až konečně stane na Bornholmu, Milan, který tam se mnou byl tenkrát poprvé, můj italský přítel Alessandro, který si pod dojmem naší plavby v roce 2019 udělal jachtařské papíry a už nějakou dobu mě uháněl o kondiční plavbu, a můj skotský přítel Craig, jehož jediné jachtařské zkušenosti pocházely z dinghy sailingu, ovšem na Orknejích. A .

Zde naše družstvo po finálním přistání ve vyloženě opalovací atmosféře 🙂

Kdo jste sledovali tweety z výpravy, už víte, že nakonec bylo všechno úplně jinak. Žádné Christiansø, žádný Bornholm. Z plavby se stala cesta kolem Rujány za o něco méně než osmdesát dnů. Ale tak nenechali jsme se rozhodit, navštívili jsme aspoň nějaká nová místa, vytěžili z toho všeho i nějaké to plachtění a nasbírali nové zkušenosti. Abychom se nakonec po napínavém, ale úspěšném finálním přistání ocitli zpátky u domovského mola v Breege. Do jachtařských knížek nám přibylo 155 námořních mil.

Naše trasa, jak ji zachytila moje navigace

Jednotlivé díly reportáže následují:

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *