Tradičně jediný den výpravy, kdy vstává celá posádka před nebo za východu slunce. Je třeba začít balit a připravit loď k finálnímu předání, objednanému na osmou hodinu.
Posádky našich sesterských lodí už mají vše za sebou a právě se chystají vyrazit domů. Rozespale se alespoň s některými loučím.
Rozlučkové ráno s naší kocábkou.
Balení a vyklízení CAPOEIRY jde celkem slušně od ruky a loď máme připravenou asi deset minut po osmé. Vedle stojí v ranním slunci již opuštěné SALSA a LAMBADA. O půl deváté přichází technik charterovky a o patnáct minut později dostávám v kanceláři zpět potvrzení o blokaci kauce. Máme hotovo.
Když jsme se pak konečně shromáždili u aut (někdo se šel ještě pokochat na molo, druhý si odskočil, třetí byl nervózní, že už nejedem), mohli jsme vyrazit domů. Cesta byla výjimečná v tom, že jsme snad poprvé (a na dlouho naposledy) nezmokli – na uvítání deštěm v pevninském Chorvatsku jsme už uvyklí a tohle bylo skoro strašidelné. Potkala nás jediná drobná nepříjemnost – mýtná brána na sjezdu u Záhřebu řešila technickou závadu a brzo se před ní utvořila fronta, připomínající cesty do Chorvatska v devadesátkách.
Tohle asi bude na dýl…
Bez dalších příhod jsme v pozdních hodinách v sobotu 21. června dorazili zpět do Prahy.
Spojil jsem se s posádkami ostatních lodí, všichni dorazili bez problémů. PSW 2014 skončilo.
PSW 2014 byla velice různorodá výprava. Měli jsme bouřky, deště, vítr, sluníčko, opalovačky, bezvětří… Především to ale byl hrozně fajn týden, za což patří můj dík mé posádce, posádkám ostatních lodí a samozřejmě admirálovi a šéfovi výpravy Pavlovi. Díky moc!
Na samý závěr této reportáže nabízím k prohlédnutí fotogalerii na Facebooku.