Boot Tulln 2016

Čas umí šíleně pádit. Najednou to byl rok, co jsme s kamarády jachtaři navštívili rakouský Boot Tulln. První březnový pátek jsme se tedy sebrali a vyrazili vstříc dalšímu ročníku.


Jarní prázdniny odvály většinu dětných jachtařů za rodinnými povinostmi, takže jsme nakonec vyráželi jen ve dvou, Pavel Nesejt a já. Ve městě a během parkování jsme se trochu zapotili; jak to tu asi vypadá o víkendu, kdy má být nával návštěvníků největší?

Veletrh se od loňského ročníku lišil jen v minimálních detailech, takže ho nemusím líčit nějak dopodrobna. Samozřejmě byly vystavovány (většinou) jiné lodě, takže jsme zase měli co nadšeně prolézat a obdivovat. Musím ale říci, že narozdíl od loňska, kdy nás všechny okouzlila Dufour 410, jsme letos jasného favorita nenašli. Ty lodě byly fajn, ale žádná vysloveně nechytla za srdce. Mně se asi nejvíc líbila Jeanneau Sun Odyssey 519, ale to už je přeci jenom na můj vkus dost velká kráva.

Komentovanou fotoreportáž s detaily jednotlivých plachetnic najdete opět na Facebooku.

I letos jsme všem ostatním pavilonům dohromady věnovali méně času a pozornosti než tomu jednomu s námořními plachetnicemi, nicméně prošli jsme je všechny. Motorové lodě, gumové čluny, kajaky, sportovní a potápěčské vybavení, navigační přístroje, motory, charterové firmy, všechno zhruba ve stejném rozsahu jako loni. Výrazně viditelný byl nástup elektromotorů – pomalu každá třetí loď nesla na boku hrdý nápis, že je poháněna elektřinou. Hned ve dvou pavilonech byla nádherná, rozsáhlá nabídka jachtařské literatury – bohužel všechno v němčině.

Naši zpravodajové zdraví z místa konání

Naši zpravodajové zdraví z místa konání

Myslím, že se z návštěvy časně jarního rakouského Tullnu stává hezká tradice. Člověk se setká s kamarády od fochu, omrkne pár lodí a správně se nažhaví pro nadcházející sezónu. Věřím, že příští rok pojedeme zase. A jak ten čas utíká, bude to vlastně za chvíli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *