Nejen o tom, jak jsem se dopracoval ke dvěma vlaštovkám.
Podobně jako loni i letos jsem začal sezónu příjemně brzo, už v polovině února. Narozdíl od loňského, teplotně ještě celkem příjemného Atlantiku mezi Kanárama a Madeirou, jsem ovšem tentokrát vyplul na Petrovu kondiční plavbu do Skotska. Devět dnů na palubě LORELEI jsme strávili pilováním přístavních manévrů, trimu, MOB, zaskočili jsme si do Severního Irska a pod sněhem zasypané vrchy obklopující Holy Loch. Zase jsem se dost věcí naučil a hlavně si připomenul fungování téhle konkrétní Dehler 44 Varianty, se kterou jsem měl absolvovat ještě dost dobrodružství, viz níže. A i když to samo bylo chvílemi dost studené a mokré, čekal jsem to únorové Skotsko vlastně horší 🙂
Čím dál přelidněnější a předraženější Chorvatsko už nějakou dobu není místo, kde bych se chtěl objevit jindy než na samém začátku nebo konci sezóny. Když jsem ale dostal nabídku na loď za hodně dobrou cenu a hlavně s pronájmem fázově posunutým proti obvyklému turnusu sobota – sobota, vzal jsem to. Na přelomu dubna a května jsme se tedy plavili po Jadranu na Elan 40 Impression SHAMAL, a i když danou charterovku ani loď bych asi s čistým svědomím nikomu nedoporučil, užili jsme si příjemný týden s počasím povětšinou tak akorát na relaxační jachting.
Jedna věc, která s námořním jachtingem úplně nesouvisí, ale která obohatila můj plavební záznam: během jednoho „pivo a pokec“ večera s lidma od lodí jsem se zapovídal s šífaři, co jezdí s malými čluny v Praze po Vltavě a vozí turisty. A že jim chybí lidi. A jestli mám VMP a zájem. Měl jsem obojí a od letošního léta jsem tedy začal fungovat jako příležitostný šífař a tu a tam si zajezdil v té chvílemi docela napínavé skrumáži pasažérských plavidel v centru Prahy. Místo, kde se člověku hodně hodí ocelové nervy vypěstované na chorvatských čerpačkách 😀 Díky tomu jsem se seznámil blíž i s dalšími lidmi a loděmi na řece a jakkoli je to dost jiný svět než moře a plachetnice, jsem za tenhle „vedlejšák“ hodně rád.
No a pak přišel červenec a s ním i Opus magnum této sezóny: spanilá plavba ze skotských Orknejí přes obávaný Pentland Firth a Kaledonský kanál (včetně jezera Loch Ness, které vlastně stálo na začátku celého tohohle plánu) až do Obanu na západním pobřeží. Dva týdny na palubě LORELEI tentokrát pod mým vedením, návštěva dosud nepoznaných míst a pořádná dávka dobrodružství (a bohužel i část posádky skolená nemocí).
Během téhle plavby se taky můj námořní záznam přehoupl přes 10 000 mil. V námořnickém tetovacím jazyku je za každých 5 000 mil jedna vlaštovka. Tu první jsem si zatím nakreslit nenechal, tak tam teď snad ještě během zimy šoupnu rovnou dvě.
V říjnu jsem si mohl ještě do deníčku zapsat další jachtařský revír, když jsme na zatím největší lodi, kterou jsem kdy řídil (Dufour 530 RHAMNUS), objevovali krásy severní Sardinie a jižní Korsiky. A že bylo co obdivovat.
V plánu pak bylo zakončit sezónu stejně jako jsem ji začal, na ještě jedné kondiční plavbě ve Skotsku. V tomhle případě ale člověk mínil a Neptun měnil, takže přiražení s RHAMNUSem k domovskému molu v Marina di Portisco byl můj poslední námořní počin pro tento rok.
Dohromady tedy letos čtyři plavby, 36 dnů na palubě a 688 námořních mil.
Na další námořní dobrodružství!
Byl to dobrý rok. Poznal jsem nová místa, nové lidi, naučil se nové věci, tak jak to mám rád. A odškrtl si jeden dlouholetý životní cíl, navštívit Loch Ness, ideálně na plachetnici 🙂 V čem byl ovšem tenhle rok katastrofální, to je web Zavlnou. Člověk si párkrát řekne, že dneska ne, že má důležitější věci na práci, a najednou jsou to měsíce, kdy tam přibyla byť jen čárka. Letošní plavba tam není ani jedna, ale to hodlám minimálně v případě toho Skotska napravit. Omlouvám se všem, kteří mi tu a tam napíšou, že to rádi čtou, zasloužíte si lepší výkon. Zkusím se polepšit, je to takové první předsevzetí ještě před novoročním návalem.
No a co příští rok? Okolnosti jsou takové, že si můžu dovolit být na moři do půlky dubna a pak až cca od půlky srpna. Zkusím asi jednu delší plavbu hned z kraje jara, nějaké nápady už v hlavě mám. A konec léta a dál zatím nechávám být, to se nějak vyvrbí.
Přeju nám všem pokud možno katastrof prostý rok 2025, vydařenou sezónu a dobrý vítr!