A just plujem! – Úterý, den čtvrtý

Ráno je situace plus mínus stejná. Slunce slibuje další teplý zářijový den, vítr slibuje další příděl JV uzlů. Nikdo jsme se kdovíjak nevyspali, ale poctivou snídaní se startujeme do dalšího dne.


V místním Konzumu neměli Radlery – prokletí, které se s námi táhlo celou sezónu 2015. Vzpomněl jsem si ale, že při své první návštěvě Sali před třemi lety jsem kus dál za přístavem našel ještě jeden obchod. Vydali jsme se ho s Martinem hledat a i když to nějakou dobu vypadalo, že jen zbytečně propotíme trička, nakonec jsme uspěli. Koupili jsme všech cca 30 Radlerů, co měli, a dotáhli je zpět do lodi.

Přístav se pomalu vyprazdňuje, kromě nás už tu kotví jen lodě z „erasmí“ flotily, které zjevně nespěchají. Správce přístavu se pouští do opravy našeho nešťastného pacholete.

Ono to uchycení v betonu nevypadá úplně nejfortelněji

Ono to uchycení v betonu nevypadá úplně nejfortelněji

My ještě dobíráme vodu a déle už se tu taky nechceme zdržovat. Vítr a vlny nás čekají! V 11:50 vyplouváme.

Chvíli plujeme na SV, abychom se dostali do závětří ostrova Lavdara. Tam vytahujeme plachty a pouštíme se na jihovýchod. Vítr je o něco málo klidnější, osciluje mezi 20 a 24 uzly. Se čtvrtinou hlavní plachty a polovinou geny se nám daří s BRIK křižovat. K neduhům naší starší kocábky ale musím přičíst log; vrtulka je občas nájezdem přes vlnu vyřazena z provozu a vzpamatuje se až o několik vln dál. Není to poprvé, co sleduju tohle chování, a jeho přesný mechanismus doteď neznám.

JAM SESSION vyplouvala ze Sali po nás. Chvíli jsme spolu křižovali, ale větší loď nás brzy nechala za sebou

JAM SESSION vyplouvala ze Sali po nás. Chvíli jsme spolu křižovali, ale větší loď nás brzy nechala za sebou

Posádka se při našem křižování nenudila. Všichni se znatelně zlepšovali při obratech v silném větru a zejména při naší zuřivé snaze proplout mezi ostrůvky Glamoć a Veli Trimulić se velkou měrou zasloužili o zdar našeho plachtění. Dostávali jsme pravidelný a bohatý příděl slané vody, ale kromě nutnosti neustálého čištění brýlí jsme tím v horkém dni nijak netrpěli. A Lenka si nemohla vynachválit, jak je super, že už jí není zle.

Ahoj!

Ahoj!

Když se ve čtvrt na tři dostáváme na úroveň Žutu, mám toho už ovšem za kormidlem celkem dost. Tady se zase projevuje nevýhoda malé posádky složené z prvoplavců. Situaci řešíme tak, že sbalíme plachty, nastartujeme motor a já můžu předat kormidlo Martinovi.

V 15:15 konec „motorové pauzy“. Znovu plachtíme a pokračujeme na východ. Nyní je možné plout při stoupání stabilně, křižování je třeba, jen když se potřebujeme vyhnout nějakému ostrovu. Takhle se nasměrujeme mezi ostrůvky ŽižanjGangaro, proplouváme a pokračujeme k Vrgadě. Od místního bójkoviště si slibuju mnohem klidnější noc, než byla ta na dnešek.

Trimmer v akci

Trimmer v akci

V pět hodin opět startujeme motor, přibližujeme se k Vrgadě. Stojí tu asi desítka lodí, jednotrupé plachetnice i katamarány, ale volné bójky se najdou. K té nejslibnější, co se kryté pozice týče, se elegantně vyvazujeme. Je 17:25.

 

Vrgada. Bójkoviště. 100,- Kuna.
Dnes upluto 16,5 Nm, z toho 11,2 na plachty.

 

Ani dnes jsme neurazili extra velký šlák cesty. My ovšem nejeli na nějaký rekord; víc jsme se sžili s naší malou lodí a zvládli s ní několik hodin plachtit v ne úplně začátečnických podmínkách. A řekl bych, že jsme si to dost užili.

Helena a její zdravice z Vrgady. V pozadí už dříve zmiňovaný, permanentně zakotvený dvoustěžník

Helena a její zdravice z Vrgady. V pozadí už dříve zmiňovaný, permanentně zakotvený dvoustěžník

Někteří mají za celý den slané vody málo a vrhají se přes palubu.

Výběrčí prohlašuje, že v tomhle větru je naše pozice bezpečná. Bójce docela věřím, ale zadumaně pozoruju naše celkem tenké vyvazovací lano. Nakonec vytáhneme ještě jedno a jdeme se přivázat dvojitě. Z přední paluby bez použití člunu je to zábava na dvacet minut, přičemž nás celou dobu zaujatě pozorují z vedle stojícího katamaránu.
Hladoví se vrháme na večeři a pak se tradičně uvelebujeme s vínem v kokpitu. Jenom Lenka zůstává na vodě, zřejmě odhodlána nezpůsobit si po zbytek plavby ani náznak kocoviny.

Západ slunce na Vrgadě

Západ slunce na Vrgadě

Oproti včerejšku je noc skoro pohádková. BRIK se jen mírně pohupuje v proudu, s ničím se nemlátíme a nekvílí nám všechna možná lana. Vítr neustává.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *