Svůj starý člun zatím nemám, ale jinak si to maximálně užívám, to se ví.
Přesně před deseti lety, 15. září 2012, jsem poprvé stanul na palubě námořní plachetnice a ještě si úplně neuvědomoval, že se můj život právě zásadně proměňuje. Námořnímu jachtingu, o kterém jsem do té doby nevěděl vůbec nic, jsem hluboce a beznadějně propadl a stal se mou, až bych se nebál použít to slovo, vášní (umíte-li si představit něco vášnivého v tom, že na vás z jednoho směru stříká slaná a z druhého sladká ledová voda 🙂 ) Můj od té doby zcela dominantní koníček přinesl do mého života nové dovednosti, přátele, navštívené země a samozřejmě velehoru zážitků. Když jsem si uvědomil, že se blíží tohle kulaté výročí, ohlédl jsem se za svými cca 8000 mílemi nasbíranými za 37 dosud uskutečněných výprav a rozhodl se sestavit z nich takový krátký časosběr s vypíchnutím milníků, které mě na téhle dráze posouvaly dál. Byla to docela jízda, posuďte sami:
2012
První plavba. Začátek něčeho velkého 🙂
2013
Praktický kurz. První plavba s Pavlem. Průkaz MDČR C. Poprvé v Dubrovníku, poprvé s CAPOEIROU.
2014
První plavba jako kapitán. Průkaz VMP. Poznávání Jadranu od Istrie po Vis.
2015
Dobytí Palagruži. První plavba s mojí milou. Poprvé na lodi se samými prvoplavci. První zkušenosti se spinakrem.
2016
Dobytí Jabuky. Chorvatsko už docela prošmejděné, tak hurá někam dál. Poprvé na Baltu.
2017
Poprvé na katamaránu. První čtrnáctidenní plavba. První přeplavba (Norsko – Dánsko – Německo). Poprvé v Řecku.
2018
Zapichování dalších vlaječek: Portugalsko, Estonsko, Finsko. První neúspěšný pokus o vylodění v zátoce Navagio. Poprvé použit koncept posezónního Jadranu.
2019
Průkaz MDČR B. Poprvé ve Skotsku. A pak hned podruhé. RYA Coastal Skipper. První (a zatím poslední) PSW mimo Chorvatsko. Poprvé v Itálii.
2020
Černá sezóna. Tři plavby zrušeny/přeloženy, díky aspoň za to jedno čtrnáctidenní Chorvatsko, i když plné bouřek a zničených telefonů.
2021
Opatrně zpátky po covidu. První plavba se synem. Po ročním odkladu můj opus magnum, čtrnáctidenní plavba Baltem.
2022
Po třech letech zpátky ve Skotsku. Druhý neúspěšný pokus o vylodění v zátoce Navagio. Letošní sezóna ještě není uzavřená, stav k patnáctému září 🙂
Pokud máte při scrollování touhle časovou osou pocit, že těch deset let uteče jako nic, máte zhruba představu, jak se člověk cítil při prakticky každé z uvedených 37 plaveb.
Když se podívám, kam jsem se od svého prvního vyplutí na Jadranu dostal, jsem celkem spokojený. Některé věci, které jsem si vysnil, se mi povedly, na některé další zatím nedošlo, což ale tolik nevadí, protože s touhle zálibou rozhodně neplánuju skončit (jakkoli by se to mohlo podle frekvence článků na tomhle webu poslední dobou zdát). Nahlas tady svoje ambice zmiňovat nebudu, správný námořník je aspoň trochu pověrčivý; ale až budu za dalších deset let sestavovat podobné shrnutí, nepochybuju, že se v něm pár nových milníků objeví.
Na závěr bych rád poděkoval všem dobrým lidem, se kterými jsem se za těch deset let plavil. Mějte dobrý vítr, přátelé, na palubě i v životě. A na tom prvním místě snad zase brzo na viděnou 🙂