Ráno je mírně oblačné, hladina v zátoce je jako zrcadlo. Ani tentokrát žádné ranní koupání, zato horlivé pozorování ryb. Žádný rybář na palubě není. Snídaně a příprava na cestu.
V 10:10 se odvazujeme od bójky a vyplouváme ze zátoky. Obracíme na severozápad do průlivu mezi Olibem a ostrovem Silba. Dnešní cil je město Rab na stejnojmenném ostrově.
Postupně se vyjasňuje, panuje naprosté bezvětří. Neptun nám to asi dává sežrat za to, že byl uctěn dvakrát ze stejné láhve.
Severně od obou ostrovů potkáváme soustavu zřejmě rybářských pastí, které budí dojem, že jsou pod vodou spojené. Raději je v oblouku obeplouváme.
Slunce svítí tak, že se část posádky pokusně převléká do plavek. Lehce fádní motorování nám Finwe zpříjemňuje předčítáním ze sbírky fejetonů Jana Flašky. V dálce se krátce míhá hejno delfínů.
Slunce se schovává za mraky a vyhání nám holky z plavek zpět do mikin. Přece jenom je ještě jaro. Dáváme si lehký, studený oběd.
Čekání na Godo.. vítr
Před druhou hodinou se na úrovni severního cípu ostrova Pag objevuje slabý S-SV vítr. Nechceme strávit celý den bez vytažení plachet, tak to zkoušíme a ve 14:10 vypínáme motor. Odpadáme i západně z kurzu, ať si toho plachtění trochu užijeme. Blížíme se tak k ostrovu Dolfin, kde je z nějakého důvodu (líheň delfínů?) zakázaná zóna o poloměru zhruba míle. Nechceme provokovat případnou stráž, takže včas obracíme.
V půl čtvrté vítr ustává po dekou mraků. Startujeme opět motor a míříme přímo na už viditelný Rab.
Město Rab
Na příjezdové trase je živý provoz – rybářské lodě, turistické lodě, rychlá vodní taxi a jachty jako ta naše. Za ochranným vlnolamem je ovšem podstatně prázdněji než loni v červnu – několik jachet dokonce stojí u poloprázdného městského mola, v sezóně beznadějně přecpaného turistickými loděmi. My ovšem míříme do ACI maríny za plným servisem pro loď i posádku.
Nezvykle volné městské molo
První přistání u mola na mooringu dává tahle parta bez ztráty kytičky. Hotovo v 16:20.
| ACI marina Rab. Mooringy, elektřina, voda, WC, sprchy. 467,- Kuna. |
| Dnes upluto 27,2 Nm, z toho 3 na plachty. |
Střídáme se ve sprchách a po krátké siestě vyrážíme vydrhnutí a vyfešákovaní do města.
Jdeme to rozbalit do města 🙂
Korzujeme centrem města, zavítáme na hradby a sledujeme večerní provoz u vjezdu do přístavu. Rab je tichý, jako by se ještě probouzel ze zimního spánku. Vyhýbáme se konobě, kde jsem posledně nebyl moc spokojený (draho, pomalá a nepříliš přátelská obsluha), a po pár pokusech volíme podnik, kterému se dnes svěříme.
Název jsem bohužel neudržel, ale vcházelo se tam z jedné z těch hlavních ulic rovnoběžných mezi hradbami a přístavem, takovou slepou uličkou nahoru, na jejímž konci byla velká figurína čarodějnice.
Restaurace vypadá plná, ale iniciativní a ochotná obsluha se nás rázem ujímá a uvádí na krytou zahrádku. Ryby a víno jsou vynikající, tentokrát jsme rozhodně měli šťastnou ruku. Během večeře se festovně rozprší a naše rozhodnutí nevracet se na loď, dokud se déšť aspoň nezklidní, vede k několika karafám vína navíc, soutěži o výrobu lodičky z papírových ubrousků a všeobecně povznesené náladě při cestě zpět do maríny.
Jak se to sakra… vždyť to má být jako jízda na kole!
No a po návratu do lodi se nám ale vůbec nechce spát, takže si dáváme ještě malý kulturně společenský dojezd.
V noci ještě několikrát vydatně sprchne.