Ráno je všude modro, obloha bez mráčku. Opět. A předpověď větru je mizerná. Opět. Co se plachtění tento týden týče, začíná mě pomalu opouštět optimismus.
Po snídani ještě na poslední chvíli zastavujeme posádku ALHAMBRY, chystající se na vlastní průzkum ostrova, a naženeme ji na společné focení. Pak se loučíme s tím, že se v podvečer potkáme v ACI maríně v Rabu. V 10:25 se odpoutáváme od mola.
Tady jsme se včera stavovali na pivo a vláček
Rab je z Goliho Otoku hned za rohem a já už nevím, co ještě zkusit, abychom z Neptuna vymámili nějaký vítr. Už jsme mu nabídli všechny druhy alkoholu, které na palubě máme. Rozhoduju pustit se na JV podél chorvatského pobřeží. Po levoboku máme Velebity, zdroj obávané jadranské bóry, tak by snad mohlo něco málo spadnout aspoň z nich?
Cestu si okořeňujeme soutěží jednotlivců v udržení se na laně za lodí a vracením se pro ty, co se neudrželi.
Je jedna hodina a windmetr se skoro nezachvěl. Kašleme na to, jdeme se někam vykoupat. V 13:15 kotvíme v zátoce Bilančevica.
Zatímco vrchní otužilec Dita zamyšleně máčela ve vodě konečky nohou, vyhodili jsme na stranu ráhno, zajistili ho kontraotěží a kluci se pustili do soutěže v estetických skocích do vody. Když jsem zvedl oči od knížky, spatřil jsem Michala v dinghy necelou míli od lodi směrem do nitra Velebitského kanálu. Za jiného počasí ne úplně doporučené chování. Ale z hor dneska nespadl ani vánek.
Exhibice na ráhně
V 15:35 vytahujeme kotvu a míříme zpět na SZ, směrem k Rabu.
Prvoplavec Jenda nesl nedostatek větru zvlášť těžce. Očima neustále visel na windmetru a při každém poryvu větru byl hotov vytahovat plachty. Mohl jsem mu devětadevadesátkrát vysvětlit, že je to poryv a že to spadne dřív, než vybalíme hlavasku, po sté s tím přišel znovu.
Abych Jendu trochu uklidnil, dávám na dohled od Rabu svolení k vytažení plachet. Cca patnáct minut na ně hrdinně stojíme, pak pokračujeme motorem k cíli.
Lenka se chystá zvěčnit naše přistání. V pozadí Rab
Do Rabu připlouvám už potřetí. Na pohled je podstatně klidnější než v červnu, ale živější než v dubnu. ACI je zaplněná z necelé poloviny. ALHAMBRA už nám drží místo vedle sebe. Přistáváme v 17:35.
Přistáváme v Rabu
| ACI marína Rab. Mooringy, elektřina, voda, WC, sprchy. 488,- Kuna. |
| Dnes upluto 25,2 Nm, z toho 0,1 na plachty. |
Postupné zkulturňování obou posádek ve sprchách si krátíme porovnáváním zážitků z průzkumu Goliho Otoku. My z AURORY pak vyrážíme na korzování městem a večeři. Posádka sesterské lodi se chystá večeřet na palubě, ale na korzování se k nám přidává.
Hledal jsem – a nakonec našel – konobu, ve které se nám na jaře líbilo. Jmenuje se „Labirint“ a i když je zastrčená bokem od hlavní ulice, dá se celkem dobře identifikovat podle figuríny u vchodu. Ryby i víno byly i tentokrát výborné.
Čarodějnice (uprostřed) u restaurace Labirint
Po návratu do maríny probíhá ještě večírek, původně v podpalubí vedlejší lodě, nakonec v kokpitu naší. Ti nejvytrvalejší setrvávají až téměř do rána.