Sezóna 2016

Málo naplat, pro letošek jsem téměř určitě doplachtil. A tak ještě předtím, než s kamarády zapijeme skončenou sezónu na některé z chystaných doplavných, zavzpomínám a shrnu zde letošní plavby.


Stejně jako loni jsem podnikl čtyři výpravy na moře. Do jachtařské knížky si tentokrát můžu připsat 877 námořních mil. Na čtyřech lodích jsem se plavil postupně s dalšími dvaceti lidmi, z toho tři se mnou vypluli dvakrát.

Reader’s Digest výběr

Když bych měl vyzdvihnout pár hlavních bodů, byly by to:

  • opět jsme se ze všech výprav vrátili všichni bez ztráty kytičky. Kéž to takhle vydrží i do budoucna.
  • na jarní plavbě směrem na Vis jsem zažil zatím nejsilnější větrné poryvy, při kterých se windmetr dostával až k šedesáti uzlům. Se čtyřmi lidmi z posádky mimo provoz a postupující únavou jsem se do bezpečí přístavu těšil jako málokdy předtím.
  • ani zmíněný zážitek nás ovšem neodradil od následné výpravy k osamělému ostrovu Jabuka, který jsme oproti „pouhému“ Visu dobyli takřka levou zadní.
  • po loňské sezóně strávené vesměs s jedenáctimetrovými tříkajutovkami jsem měl možnost ovládat zase dvě větší lodě: Bavarii 46 Cruiser a Beneteau Oceanis 43.
  • na červnové výpravě jsme s sebou měli dron s kamerou. Kromě získaných zkušeností, jak zacházet s plachetnicí coby letadlovou lodí, nás čekalo i poznání, jak nádherný je pohled na náš koníček z výšky.
  • a konečně: podíval jsem se i mimo Jadran, konkrétně na sever na Balt. Co se nových zážitků týče, je to kapitola sama pro sebe.
  • bohužel ne všechny nové zkušenosti jsou pozitivní; mám za sebou první (naštěstí mírné) poškození lodě poté, co nás při přistávání u čerpačky sfoukl vítr na protější molo. „Díky“ tomu jsem se poprvé dostal k vyřizování pojistné události, což vedlo k další bolestné zkušenosti, tentokrát o tom, jak se o člověka může (ne)postarat jeho agentura.

Za uplynulou sezónu jsem moc vděčný. Na palubě se pokaždé sešla moc fajn parta, navštívili jsme prima mix známých a nových míst, naučil jsem se spoustu nových věcí. Každá plavba, každý den na moři za to stály.

Nastává zimní pauza, co teď?

Čekání na další sezónu si nejspíš ukrátím zase nějakými kurzy. Ale hlavně chci konečně dohnat záznamy z plaveb, pořád jsem o pět a kus plavby pozadu a už mě to fakt nebaví. Hlavní úkol na zimu zní: report inbox zero.

A příští rok?

Vlastně ještě pořádně nevím. Rád bych se odchýlil od schématu „čtyři týdenní, pevně dopředu naplánované výpravy“ k něčemu flexibilnějšímu. Rád bych se vrátil na Balt, případně se podíval zase někam nově. Chorvatsko mám rád, ale zdražování tam začíná přerůstat únosné meze a je otázka, jestli se tam za sezónu ukazovat vícekrát. No, mám o čem přemýšlet 🙂

Tak na viděnou, Neptune!

Tak na viděnou, Neptune!

Díky vám všem, kdo jste se se mnou letos plavili!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *