Má první výprava mimo jadranskou louži.
Poznámka na úvod: tuhle reportáž píšu po více než čtyřech letech, které mně osobně připadají jako minimálně dekáda, nejen co se jachtingu týče. Je dost pravděpodobné, že si nevzpomenu na všechno, ale pokusím se nevynechat nic důležitého. Je třeba si jen nalít rum, probrat se fotkami a přenést se o pár tisíc námořních mil zpátky…
Ve skupině jachtařů, soustředěné kolem Pavla Nesejta, postupně vykrystalizovaly dva hlavní proudy. První představovali ti, kteří byli spokojení s jednou, občas dvěma plavbami za sezónu, a Jadran jim plně dostačoval; slunce, čisté, teplé moře, není to přes půl světa, místní prostředí je Čechům důvěrně známé a podmínky na moři většinou nenáročné. A když jsou náročnější, prakticky za každým rohem je kam se schovat. Druhá skupina jsme pak byli my, jejichž ambice podívat se i někam jinam s každou absolvovanou chorvatskou plavbou rostly. Debatovali jsme o svých touhách během plaveb i mimo ně, až jsme na doplavné v Hlinsku na konci roku 2015 dali dohromady první konkrétní plán na konec následujícího léta.
Zvolili jsme Baltské moře, kde už Pavel předtím jednou byl v posádce Zbyňka Vaculky a měl aspoň nějakou představu, do čeho půjdeme. Měli jsme dvě varianty trasy: vyplujeme z Německa buďto pod Fehmarnem a poplujeme do Kodaně, nebo o kus východně z Rujány a navštívíme ostrov Bornholm a švédskou pevninu. Druhá varianta nakonec vyhrála, když jsme si vybrali loď; u (tehdy ještě) Zindulky jsem objednal úplně novou, mírně přeplachtěnou Dehler 38 za skvělou cenu, umístěnou v Breege na severu Rujány. Pavel si vzal velení, posádku jsme tvořili Péťa Zdráhoš, Milan, Ráďa, Karel a já.
Tady jsme. Všichni kromě kapitána poprvé mimo jadranský dvorek
V červnu 2016 se většina z nás potkala na PSW a už jsme se těšili na začátek září. Pak mi jednoho odpoledne, kdy do našeho vyplutí zbývalo asi deset dnů, volali od Zindulků, že nemáme loď. Detaily neví, ale někdo ji prý právě rozflákal. No nádhera sama, co teď? Slečna (paní?) Michaela byla naštěstí akční a ochotná a během několika dnů jsme měli náhradu: čtyři roky starou Hanse 385 KEBER ve stejné maríně. Výprava byla zachráněna.
V týdnu 3. – 10. září 2016 jsme tedy rajzovali po Baltu. Své cíle jsme splnili, i když trochu jinak, než bylo plánováno 🙂 Navštívili jsme vody a přístavy tří států a po přistání u domovského mola mohli do svých jachtařských knížek zapsat prvních 311 námořních mil naplutých mimo Jadran.
Naše první baltská trasa zachycená Navionicsem
Následuje podrobnější reportáž:
- Den první: Breege, nalodění
- Den druhý: Vyplutí, Sassnitz, ponorka
- Den třetí: První pokus o Bornholm, Ystad
- Den čtvrtý: Druhý pokus o Bornholm, Hammerhavn
Měli jsme s sebou i kameru, ale bohužel jsme na ni dost kašlali. Z té trochu natočeného materiálu vznikl aspoň krátký teaser.