Hook Sailing ’16 – Den šestý, léto kolem Brače, Luka

Noc byla divoká. Podle oblohy nás ale čeká krásný den.


Ráno celkem svižně vstáváme a doplňujeme zásoby. Kruh, další „spotřební“ věci a hlavně Radlery. V přístavu „kotví“ hydroplán.

Na hydroplán člověk nenarazí každý den, ani v Chorvatsku. Po návratu jsem si to trochu zjišťoval a jedná se o malého soukromého dopravce, který v sezóně zajišťuje mj. lety mezi Splitem a Šoltou. Let trvá zhruba čtvrt hodiny a podle videí na Youtube poskytne člověku zajímavý pohled na dalmátské ostrovy z ptačí perspektivy. PM

Vzpomínáme na poslední návštěvu z roku 2012, kdy kapitán Loony čekal na otevření správy přístavu zhruba tři až čtyři přehrání soundtracku k Pulp Fiction, a kdy jsme ráno po večerní párty v restauraci potkali ve městě servírku, která nás pozdravila nevěřícným: „vy už jste vzhůru?“.

Ranní pohled na Jelsu

Letos je odplutí hladké. Zbytečně nečekáme, týpek se správy je fakt sympaťák, ceny mají lidské, těší se na nás příště. Rádi se stavíme, snad nové molo a zázemí nezdraží stání. Vida v logu naše stání v Komiže, zavede hovor tím směrem. Samozřejmě, že si postěžujeme. Vysvětlí nám, že Komiža je drahá, protože je to přístav první kategorie, zatímco Jelsa spadá do druhé. Pravidla na zařazení nejsou a rozhodují to na Ministerstvu moře, dopravy a infrastruktury. Krásný prostor pro tlačenku.

Vyplouváme těsně před jedenáctou. Vítr není, moře je zrcadlově hladké. Zato sluníčko pěkně připaluje. Odkládáme svršky a já s Martinem si taky dáme lano za lodí. Po delší době dojde na dva tři Flaškovy fejetony. Nikam nespěcháme, siesta, káva na vodě.

Kousek u ústí zátoky Luka přeci jen foukne. Jsme dnes nevyplachtění, tak si prodloužíme cestu. Chvíli plachtíme, křižujeme, obracíme. Vítr postupně ustává, jestli ještě nějaký bude si necháváme říct od Martina, který s praxí z windsurnfigu zkušeně kouká po vlnách. Nakonec je větru tak málo, že už nás to ani nebaví, a vracíme se do Luky. Ta je úplně prázdná, nevídaný to jev. Postarší Goran si přijíždí pro poplatek za bóji a pomůže nám i s uvázáním lodi. Taky nám pak přitáhne Honzu, který se na dinghym s motorem vydal na projížďku a po chcípnutí motoru už nedokázal nastartovat.

Ze série „Honzovy trampoty s motorem“

Luka, bóje. 150,- Kn
Dnes upluto 19,6 Nm, z toho 0,8 na plachty.

Je nádherné odpoledne. Okolo klid, spousta času. Polovina posádky se vydává na vyhlídkovou skálu nad zátokou, já se pouštím do večeře. Kapitán mezitím zkouší pár temp v moři. V dubnu taky nevídaný pohled.

Zátoka Luka, před sezonou

Barva hor na pevnině se se zapadajícím sluncem mění. Je to nádherný pohled. Dokončujeme společnými silami večeři, na vratkém stolku rozbíjíme jednu z lodních sklenic na víno, kecáme, popíjíme, večeříme.

Když se ochladí, přesuneme večírek do podpalubí. I na kytaru dojde. V noci fantasticky svítí měsíc. Zátoka je naprosto klidná.

Salát!

Proměny zátoky

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *