Hook Sailing ’20 – Stomorska, Jelsa, Luka, Split

Na primoštenském bójkovišti to ráno pořád houpe, ale podstatně míň, než včera. Snídáme a odplouváme směr Šolta, kde bychom chtěli strávit noc v naší oblíbené Stomorské.


Windy sice původně ukazuje skoro bezvětří, ale nakonec máme v zádech vítr, na který pohodlně plachtíme motorovací rychlostí jen na vytaženou genu. Na palubě je těžká pohoda, kterou doplňuje muzika z rádia puštěná do kokpitu a série větších či menších ginů s tonicem.

Ve Stomorské se opět bojíme, jestli bude místo, ale nakonec se po nás vejdou ještě 4 další větší lodě, než začne pikolík ze správy přístavu další lodě odmítat. Jedna loď musí počkat, než odjede velká motorová jachta, kterou týpek už asi dvě hodiny myje.

Posádky jsou všehochuť; dvě polské lodě, několik rakouských, s námi dvě české. Polská dvojposádka rozjíždí párty. Pánské sprchy jsou zamčené a dámské obsazené, částečně se tedy sprchujeme aspoň v lodi. Přívětivost tady od minule dost klesla, stejně jako otvírací doba zázemí. Za použití sociálek je napsán poplatek 10 Kn. Po plánované letošní rekonstrukci a rozšiřování přístavu ani památky. Párty z plavby ještě chvíli pokračuje na přídi, kde sledujeme přijíždějící lodě.

Párty na přídi

Párty na přídi

Večeřet jdeme do konoby Volat, Turanj je bohužel už po sezoně zavřený. Jídlo skvělé, porce obří. Polské posádky po návratu do lodi rozjíždějí battle mezi reproduktorem na jedné lodi a dvěma kytarami na druhé lodi. Marťa ve sprchách s koncem otvírací doby naráží na nepříjemnou uklizečku. Spát jdu se sluchátky na uších.

Stomorska, Šolta. Mooring, elektřina, voda, WC, sprchy (placeno zvlášť). 313 Kuna
Dnes upluto 28 Nm, z toho 21,7 na plachty.

Ráno je pomalejší, i když piosenki umlkly už k půlnoci. Teprve podruhé za plavbu se nám podaří ranní chorvatský trojboj. Postupně odplouvají lodě, ta naše zhruba v polovině. Cena za stání vypadá sympaticky, ale zasahne včerejší uklizečka a nechá nás vysolit, čert ví proč, dalších 60 Kn navíc. Míval jsem to tu rád, ale jaksi se to tu kazí.

Nemáme to dnes daleko a je hezky, plán je tedy zakotvit na koupačku v zátoce Vela Travna na jihu Šolty západně od Splitských  vrat. Je to ta zátoka, kde jsme vloni nezvládli zakotvit krz špatnou motorovou baterii. Zátoka je volná, baterie je tentokrát v pořádku, a na 20 metrech kotvy se nám daří na třetí pokus správně chytit dno. Koupačka je parádní, i když už není vyloženě vedro. Rybám hovnožerkám pak házíme zbytky tvrdého kruhu. Připlouvá katamaran a hází kotvu před námi. Kolem je stále dost místa na jeho obeplutí.

Vítr je nejprve nic moc, ale pak se trochu rozfouká, tak jdeme dokonce i dnes natruc předpovědi s prádlem ven. Ne-zcela-rychle, ale jistě proplouváme mezi Bračem a Hvarem, než vítr na sever od Jelsy zase padá a kolem nás se začínají nebezpečně štosovat další plachetnice. Opět chvíle strachu, jestli se vejdeme, ale severní jelselské nábřeží je volné a po nás se sem vejdou ještě další 4 plachetnice. Pán ze správy přístavu, ten, co nám 4 roky zpátky pomáhal taky, chce zaplatit už večer, zítra ráno má recepce zavřeno.

Neodpustíme si točeno u stolu asi 3 metry od paluby lodě. Napoleon se od minula přejmenoval na Me and miss Jones. Nevíme, proč. Sledujeme servírku, jak rakouské posádce nosí tácy s pálenkou rovnou na palubu. Obdivujeme navigační tablet na kormidelním sloupku lodi s českou posádkou na opačné straně. Večeříme v lodi.

Jelsa, Hvar. Mooring, elektřina, voda, WC, sprchy. 350 Kuna
Dnes upluto 25,5 Nm, z toho 11,8 na plachty.

Ráno vyrazíme do města doplnit zásoby a hodit trojboj. Přehlídka chorvatských existencí jako sponzorovaných ministerstvem švihlé chůze zpříjemňuje ráno. Snídani doplňujeme krafnou a věcma s párkem. Okolo začínají opět odjíždět lodě. Rakouská posádka má ranní teoretickou přípravu v kokpitu, s detailními nákresy, chybí už jen elektronická tužka. Česká posádka na druhé straně podceňuje přípravu lan – jedno je smotané do panenky, i když na něm jsou vyvázaní, druhé se zauzluje ve vyvazovacím kruhu už po odplutí – spolu s Polákem z druhé strany provádíme rychlou záchrannou akci.

Naše vyplutí je jako ze žurnálu, viděli jsme právě, na co si dát pozor. Ještě před vyplutím z přístavu se mezi nás na zaplouvající minidobytčák narve další polská loď, která vyplula těsně za námi a s rychlostními limity si moc hlavu neláme. Vítr moc nefouká, ale i tak ty plachty vytahneme. Jemně stoupáme směrem k Brači, dva nebo tři obraty nás drží v lehce východním kurzu. Chvíli si krátíme i lovením kapitánova opalovacího krému z tunelů pro lana.

Hák na opalovák

Hák na opalovák

Při popolední kávě vítr spadne zcela, kolem Brače k Luce už jen motorujeme. Máme dost času, ale i s příjezdem cca ve čtyři hodiny jsme zvědaví, kolik bude volných bójí.

Bóje jsou volné všechny. Koupeme se, připravujeme večeři, užíváme si poslední pořádný večer v lodi. Nad výjezdem ze zátoky vychází úplněk.

Luka, Brač. Bójka. Nikdo nás nekasíroval
Dnes upluto 21,7 Nm, z toho 7,8 na plachty.

Ráno je pomalé a jako přetažené palicí. V noci nakonec nepršelo, ale snad úplněk nám moc nedal spánku. Nejpřejetější vypadá kapitán. Snídáme, ještě dvě rychlá okoupání a vyrážíme směr Split. Nejprve to vypadá, že budeme moci využít stejný trik samotné geny na zadní vítr, ale vlny jsou tak velké, že v ní vítr udržet nejde. Posledních 20 mil tedy motorujeme.

Vlny s námi docela divočí, na všechny strany. Na chvíli mizím do kajuty zahřát si nohy, vylezu akorát na přistání u čerpačky ve Splitu. Vítr sem vhání masu vody, rozhodně to není příjemné stání – hází nás to na molo a jsme rádi, že pumpa má vlastní kvalitní pogumování.

Pikolíci od ACI nás navedou na VHF 17 na molo D, kde přistáváme pomalu, ale relativně elegantně. Vítr ani v marině není dvakrát příjemný. Řidiči odjíždějí s Dariem pro auta a přesouvají je blíž k rannímu odjezdu. Oproti obavám ze stavu parkoviště jsou v pořádku. Pomalu balíme a chystáme se za písničkou do města. Z moře se začínají vracet posádky v harnesech. Vítr má stále sílit, zítra to na moři příjemné nebude.

Pizzeria Gušt nezklame ani letos. Do lodi se vracíme ještě před osmou, stěžňové výtahy hrají v marině slušný koncert. Noc bude zajímavá, v plánu máme vyjet v šest ráno.

ACI Marina Split. Mooring, elektřina, voda, WC, sprchy. Domovská základna lodi
Dnes upluto 22,5 Nm, z toho 4,6 na plachty.

Zbytek už je krátký: ráno se nám povedlo v rekordním čase naložit auta, rozloučili jsme se se SALSOU, která nám až na nepříjemný ouvej v podobě zatékání do levoboční záďové kajuty při špatném počasí poskytla na dva týdny spolehlivý plovoucí domov, vyložili prázdniny si prodlužující Martinu ve vedlejší maríně Spinut a bez zádrhelů dorazili domů, tentokrát přes Linec a Budějovice (jo, taky špatný).

Děkuju Finwemu, že stejně jako loni nezaváhal a pustil se do reportáže z plavby už v jejím průběhu. Byla to plavba dvojnásobně nečekaná; jednak jsme těch čtrnáct dnů plánovali strávit podstatně severněji, jednak se Jadran postaral, abychom po baltském počasí příliš netesknili. Ale jsem za ni moc vděčný. Nebyla nijak objevující, poprvé ve své kariéře jsem nenavštívil žádné místo, které jsem dosud neznal. Ale byla to příjemná připomínka míst, které člověk zná a má rád. Moc děkuju posádce, SALSE i Neptunovi! Doviđenja. P.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *