Hook Sailing No. 1 – Sobota, den osmý

Budík za deset šest je peklo. Trvá mi deset minut, než se dokážu zvednout z postele. Venku je těžká deka a prší. Málo naplat, je na čase pustit se do posledního kousku cesty.


Budím Finweho a společně uvazujeme člun a uvolňujeme loď od bójek. Vstává Michal a Terka, Finwe jde ještě na chvíli ulehnout.

Vyplouváme v 6:20. Vytahuju z motoru sedm uzlů a vedu nás k úžině Źdrelac. Vstyčené bimini je jen takové aby se neřeklo, prší na mě fest. V kokpitu jsem sám, občas se za mnou staví Michal nebo Tereka s trochou horkého čaje.

Nádherné sobotní ráno

Nádherné sobotní ráno

Chvíli po sedmé jsme v úžině. Ubírám rychlost, Terka s Michalem se ke mně připojují v kokpitu a fotí přibližující se most. Déšť nám vychází vstříc a dost se tlumí.
Proplouváme pod mostem. Terka sleduje výškovou značku 16,5 m a ptá se, jak jsme vysocí. Po mé odpovědi, že nemám ponětí, se jí trochu rozšiřujou oči.

Plujeme pod źdrelacký most

Plujeme pod źdrelacký most

Zase zrychluju, směr Sukošan.

Vzhůru jsou všichni kromě Ondry. Déšť už je jen takový symbolický, i když úplně neustává. Oproti sezónním měsícům to tentokrát nevypadá na honičku s dalšími loděmi, kdo bude první u čerpačky. Potkáváme jenom dvě další plachetnice a jedna z nich Sukošan míjí a pokračuje k Zadaru.

Ve tři čtvrtě na osm přistáváme levým bokem u sukošanské čerpačky. Všechno jde bez komplikací. Vstává i Ondra. Natankováno 51 litrů za 539 Kuna.

Na samotný závěr mám ještě možnost zbavit se své vyjukanosti z úzkých a mooringy přeplněných uliček mezi sukošanskými moly. Adriatic Charter má v maríně mola 4 a 5. Nicméně z jedné strany čtyřky jsme vykázáni, místo na druhé straně se ukazuje pro naši loď příliš úzké a tak přistáváme až napotřetí u mola pětky. Konečné přistání v 8:17.

 

Marina Dalmacija. Domovský přístav lodi.
Dnes upluto 8 Nm, z toho 0 na plachty.

 

Balení, vyklizení lodě, závěrečné foto, vše probíhá jako obvykle.

Finálně a šťastně na břehu

Finálně a šťastně na břehu

Posádka odchází na snídani, já se obrňuju trpělivostí a čekám na checkout lodě. Naštěstí sezóna teprve propuká a za cca čtyřicet minut už mám v ruce podepsaný papír.

Marínaman byl v pohodě, mrkl na plechovky Plzně coby pozornost a prohlásil, že kuchyňské vybavení je spotřební zboží a holt se rozbíjí a ztrácí, co už.

Dávám si aspoň kávu. Pokus sehnat v maríně známky selhal, zbývá poslední chabá naděje na jednu z benzínek po cestě. O půl dvanácté se vydáváme na cestu domů.

Ta se odehrávala vesměs v dešti, v pevninské části Chorvatska a ve Slovinsku místy fakt hnusném, nicméně proběhla v pořádku a bez nehody. Prahy jsme dosáhli v sobotu 3. května kolem desáté večer. Zde se posádka rozdělila na pražskou, libereckou a mimoňskou část, načež všechny tři frakce dorazily šťastně domů.

Výpravě zdar a posádce díky!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *