Archivy

14. září 2018 nelidsky brzo ráno opouštíme své domovy, abychom se sešli na ruzyňském letišti a absolvovali velký skok na jih. Plechovku s WD40 tentokrát nechávám doma. V letadle je k dispozici český denní tisk, kde se píše o zřícení kusu skály v zátoce Navagio a zranění několika lidí. Vzpomeneme si na loňskou nehodu tankeru u Athén a říkáme si, že tomu Řecku vážně nosíme štěstí.

Pokračovat ve čtení →

Ráno máme nečekaný budíček. Tentokrát zoufale pípá autopilot, třebaže je vypnutý. Zkouším ho přemlouvat, prosit, vyhrožovat. Nakonec pomáhá nastartovat motor. Cotosakra?

Pokračovat ve čtení →

Slunce už je na obloze pořádně vysoko, když se po prodloužené noci soukáme z kajut. Severovýchod utichl a okolo panuje až líný klid. Dáváme si v klidu snídani, vlastně už brunch, a rekapitulujeme svou krátkou návštěvu ostrova Zakynthos.

Pokračovat ve čtení →

Napsat, že jsme se probudili do dalšího rozzářeného dne, už je takové monotónní, ale když ona je to pravda. Z našeho soukromého kotviště nijak nespěcháme, po snídani si ještě užíváme koupání a kotvu vytahujeme až po jedenácté.

Pokračovat ve čtení →

Vstáváme, jak jinak, do nádherného rána. Někteří teda. Stejně jako v Efimii neodoláme lákání nedaleké kavárny a uvelebujeme se tam na snídani. Dávám si něco mezi omeletou a hemenexem. Na místním WC už zjevně taky byli zástupci bývalého Československa.

Pokračovat ve čtení →