PSW 2016 – Úterý, den čtvrtý: s větrem v plachtách na Kornaty

Vstávání většiny posádek je dnes trochu zpomalené, některým jedincům chytá startér až na několikáté. Dobré ráno, Zlarine!


Porada kapitánů se odehrává, jak jinak, v konobě Aldura, u ranní biele kavy a pelinkovače. Dnes zamíříme, co se dá dělat, na Kornaty. Ovšem oblíbené osadě Vrulje s konobou Ante tentokrát dáme košem; vidina klidnějšího večera na bójce se většině přítomných zamlouvá. Volíme zátoku Lavsa na stejnojmenném ostrově. Aspoň zase poznáme nové místo.
Vzadu za Aldurou je ukrytý malý obchůdek se potravinami. Otáčím se tam pro čerstvý kruh a jdu se o dnešní plány podělit u snídaně s posádkou.

V kvelbu měli i čerstvé ryby. Jenom jsme momentálně nebyli vybaveni na to s nimi něco provést.
Zatímco jsme se připravovali na odplutí, zjistili jsme, že hned tři lodě řeší problém s vodou. Naše nefunkční záďová sprcha byla ještě nejmenší prkotina. Pavlovi neodtékala voda z příďové koupelny, to se taky dalo přežít. Nejhůř na tom byl Zdráhoš: někde v podpalubí praskla hadice vedoucí vodu z nádrže a bilge měl plný sladké vody. Pumpa mu jela naplno, zatímco se snažil provrtat podlažními díly až k místu úniku. Kluci si s tím dost užili.

Já řešil ještě jeden problém, se svou dosud tak spolehlivou navigací od Navionicsu. Ještě na dubnové plavbě s ní nebyl žádný problém. První a kousek druhého dne plavby byla taky dobrá, ale pak se nějak kousla. A kouslá už zůstala. Několik okamžiků po nahození pokaždé zkolabovala. Zkoušel jsem restartovat telefon, čistit cache, nic nepomáhalo. Byl jsem z toho mrzutý; jednak se mi zkomplikuje navigace lodi, jednak přijdu o použitelný záznam trasy.
Staří mořští vlci by možná pohrdavě protočili panenky, ale tyhle problémy s elektronickou navigací mi dost kazily náladu.

Vyplouváme tentokrát jako předposlední, ještě před Honzovou lodí. Je 10:35, když ještě jednou zamáváme Zlarinu a kopeme do vrtule „MRDÁKU“. Je jasno, teplo, vítr prakticky nestojí za řeč.

Venku ze zátoky poměrně rychle doháníme Pavlovu a Petrovu loď. Obě stojí na plachty, kapitáni trénují své posádky v chytání minimálního větru.

Zdravíme vlajkovou loď!

Přejeme jim příjemnou zábavu a uháníme dál, zatímco se na zádi formuje fronta na osvěžující lano. Někteří si ho střihnou opakovaně, začíná být citelné vedro. Roztahujeme bimini. Plujeme ZSZ mezi okolními ostrůvky.

Většinu dnešního dne jsme se v kokpitu nevyskytovali v plném počtu; posádka na etapy dospávala včerejší dlouhý večer. Ve stínu pod plátěnou stříškou jsme si lenivě užívali plavbu, i na kytaru opět došlo.

Míjíme levobokem Kapriji a otáčíme na jihozápad. Postupně se začíná objevovat použitelný jižní vítr. Před půl jednou vytahujeme plachty a dále pokračujeme ke Kornatům bez bafání dieselu. Do NP vplouváme u ostrůvku Kurba Vela.
I dnešní šlák je dost krátký a my nikam nepospícháme, takže si v klidu kličkujeme mezi ostrovy. Po jednom z obratů končíme u pobřeží Kornatu, dáváme se na JZ a s Honzou P. za kormidlem si užíváme příjemnou stoupačku.

Spokojené kormidelníkovo odpoledne.

Pokoušel jsem se spojit s kamarády, ale ani VHF 71 se neukázal jako bezproblémový. Dlouhé časové úseky byl blokovaný dvěma Italy, rozvážně o něčem diskutujícími, zatímco jednomu v pozadí hučel silný diesel. Pro teď s tím těžko šlo něco dělat.

Kolem půl třetí máme Kornaty za sebou a jsme na kraji otevřeného moře. Zase tolik si zajet nechceme, obracíme na sever, zpět k ostrovům.
Těch dosahujeme ve čtyři hodiny. V průlivu mezi PiškerouLavsou se vítr v poryvech točí. Nakonec se nám daří mezi oběma ostrovy proplést, takže za průlivem můžeme stáhnout plachty s grácií vítězů..

Vplouváme do zátoky Lavsa. Z naší výpravy jsme tu první. Na bójkách stojí nějaké čtyři lodě, cca deset bójí je volných. Pavel se ozývá ve vysílačce a vyzvídá stav, zrovna když se snažíme u jedné uchytit. Přistáváme v 16:35.

 

Lavsa. Bójkoviště. 500,- Kuna, viz dále.
Dnes upluto 28 Nm, z toho 15,6 na plachty.

 

Lavsa je příjemná zátoka. Jedinou známku civilizace tvoří několik domků na východním břehu. Jeden z nich se identifikuje jako konoba. Trochu si lámeme hlavu nad místní vodou: nevypadá znečištěně, ale na Jadran je neobvykle neprůhledná.

Pořád bylo dost vedro a přestal nás ovívat proudící vzduch; byl čas vodních sportů. Zatímco já se spokojil s prostým smočením ve vodě, Honza M. si připravil své oblíbené skákací ráhno. Prvoplavci na něj hleděli se zájmem a někteří se pak osmělili k vlastnímu skoku.

Dávejte pozor, nebudu to ukazovat dvakrát!

Jako druhý vplouvá do zátoky Honza. Všechny čtyři lodě jsou na místě během cca půl hodiny. Bóje jsou tu od sebe trochu dál a pokusy o souloď bychom nejspíš tuhle ne-až-tak-velkou zátoku zašpuntovali, dneska se spokojíme s máváním na sebe z kokpitů.
Objevuje se motorový člun s výběrčími. Mile pozdraví a řeknou si o pětikilo. „Za bójku?“, podlamují se pode mnou kolena. „Ne. Ta je zadarmo! To je za vstup do NP. Platí 48 hodin a můžete se s ní i potápět, teda bez přístrojů.“ Chabě jim odpovídám na pozdrav a přísahám si, že jestli mezi tyhle tragické ostrovy ještě někdy zavítám, už nikdy se nevydám mimo bezpečí hospodských mol.

Do večeře zbývala ještě trocha času. Jirka s Lucií doplavali na břeh a pustili se do průzkumu břehu. Já s Honzou, Honzou a Honzou jsme dostali chuť na točené pivo a vzali to člunem ke zmíněné konobě. Marek zůstal hlídat pevnost.
Nebyl to dobrý nápad. Obsluha, která vypadala, že se ještě rozmýšlí, jestli jsme ji svým příchodem naštvali nebo ne, suše oznámila, že točené pivo bude až později v sezóně. Mají lahvové, ale není moc studené. Dobře, my na to, dáme si aspoň nějaké ostrovní víno. Takže jsme pak seděli u litru trpkého, teplého patoku, a byli rádi za příchod Jirky a Lucie, kteří nám ho pomohli dopít.

No, už jsme měli v životě lepší nápady.

Podobně jásavé zážitky později líčil Pavel, který se tam dostavil druhý den ráno v naivním očekávání biele kavy. Kdybyste se někdy ocitli v Lavse, tuhle budku asi nechcete navštívit.

Zpátky na palubě si spravujeme chuť vlastním vínem a dáváme si dobrou večeři. Následuje po včerejšku dosti decentní posezení v kokpitu, zatímco si zapadající slunce hraje s barvami.

Wallpaper: večerní Lavsa.

Opět si stelu v kokpitu. Voda v zátoce a stání na bójce jsou celou noc naprosto klidné.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *