Fór jménem Boat

Letošní březen je pro vodní vystavovatele ve střední Evropě nabitý. Pouhý týden po veletrhu Boot Tulln se konaly dvě další akce najednou, v Praze a v Bratislavě. Na tu pražskou jsem zavítal a rád bych jí věnoval pár slov.


Poté, co každoroční pražskou šou Lodě na vodě začali považovat za špatný vtip už i mnozí štamgasti, došlo v organizaci téhle přehlídky lodí a vodních sportů k významné změně. Jak už nový název veletrhu/výstavy For Boat napovídá, přesunula se z náplavky na výstaviště v Letňanech (po neznalé: takřka všechny tamější akce jsou For něco. For Fishing, For Decor…), a tedy z vody do sucha. Akce se konala o víkendu 10. – 12. března. Ve svém ohlédnutí za ní si nemůžu odpustit trochu srovnání s před tím navštíveným Tullnem, ačkoli je mi jasné, že ambice dosáhnout podobné úrovně tady od počátku nebyly.

Že se jedná o typicky pražskou akci, bylo jasné už v prostoru před výstavními halami. Kdo měl tu drzost a dorazil autem, čekalo ho parkovné za lidových 150,- Kč. Zhruba o 150,- víc, než by po něm chtěli v Rakousku. Stejných sto padesát stál lístek; to je, pravda, zase zhruba třetina ceny lístku v Tullnu. Pro pořádek podotýkám, že ani tentokrát jsem si ho nemusel kupovat; využil jsem nabídky Lodních novin, které nabídly svým čtenářům několik set lístků zdarma.

Tudy na dvouvýstavu.

Byl to vlastně souběh dvou akcí: vedle sebe probíhaly a dělily se o prostor For Boat a For Caravan, veletrh obytných vozidel. Nakolik je to dobrý nápad, to si netroufám posoudit; to, že u mě osobně není žádný překryv těchhle dvou témat, ještě o ničem nevypovídá. Subjektivně jsem měl pocit, že kolem karavanů se motalo víc lidí, než kolem lodí.

Oproti některým hlasům, které jsem zachytil na webu, mi nijak zvlášť nevadí, že se akce přesunula do výstavních hal. Zažil jsem výstavy jak pod širým nebem s loděmi ve vodě, tak tenhle model, a s obojím se dá pracovat.
Poněkud na palici byl ovšem souběh s Boat Show Bratislava. To, že se dvě akce se stejnou cílovkou a kousek od sebe takhle překrývaly, samozřejmě zkomplikovalo život potenciálním vystavovatelům. Takový Sea Help to vyřešil aspoň zastoupením, méně šťastní si museli vybrat, kde se ukážou.

Lodí k osahání na místě mnoho nebylo. Plachetnice jediná, abych byl přesný: Phobos 27, a to ještě předpokládám jenom proto, že stejný typ stál venku před halou, nabízen k prodeji. Tuším, že se dalo vlézt ještě na palubu jedné motorové Delphie, a to bylo tak všechno. Alespoň k vidění (a obvykle k prodeji) bylo několik malých motoráčků. Nedostatek exponátů obecně vyřešili organizátoři dílem nesouvisejícími expozicemi (proč tam měl stánek Ford a jeho auta? Nebo firma vyrábějící trekové boty?), dílem velice štědrými prostory uprostřed haly (zatímco stánky těch několika málo vystavovatelů byly schovány u zdi).

Nemáte co vystavovat? Udělejte uprostřed haly bulvár. Tristní dojem pomůže zakrýt i „plážový bar“. Vpravo si v bazarovém prodeji může návštěvník koupit pár záchranných vest toho nejjednoduššího typu, nebo malý fendr.

Pokud bych sem zamířil s cílem dokoupit si vybavení, literaturu nebo rovnou domluvit pronájem lodi u moře, patrně bych zaplakal. Nabídka byla ubohá až žádná. O něco lepší bylo zastoupení malých rychlých potvor, ztěžujících život lidem na tuzemských přehradách – ale ani tady jsem si nevšiml přehršle služeb nebo čehokoli nad rámec „kup si skútr“.

Známějších jmen z oboru bylo na místě poskrovnu.

Nakonec jsem našel i poměrně schovaný stánek Lodních novin. Chtěl jsem aspoň pozdravit a poděkovat za lístek, ale pánové ve stánku byli zrovna v družném hovoru s nějakým jiným návštěvníkem, nechtěl jsem rušit. Zkusil jsem kousek jedné z nabízených přednášek, ale místa k sezení byla zaplněná a mimo akustický kužel „posluchárny“ nebylo přednášející vůbec slyšet.

Přednáška v koutku u Lodních novin.

Letňanské výstaviště jsem opouštěl nijak nadšen. Sám jsem to měl z domu 20 minut MHD a lístek mě nic nestál. Kdybych sem vážil cestu třeba z jiného města (nedejbože autem) a platil si vstupné, asi bych byl podstatně rozčarovanější. Že by se celá tahle legrace proti Lodím na vodě někam posunula, to bych spíš neřekl.

Pár otázek, které si na závěr prostě nemůžu odpustit:

  • Vážně bylo nutné jít časově proti stejně zaměřené akci v Bratislavě?
  • Proč nebylo na akci více významných českých charterovek? Kde byl Bemex? Zindulka? Nebyli pozváni, nechtěli přijet, nedohodli se s pořadatelem na podmínkách?
  • Proč nebylo na místě možné zakoupit například literaturu? Takový stánek IFP Publishing, třeba? Jediné dvě útlé knížečky nabízeli u stánku časopisu Yacht, což situaci úplně nevytrhlo.
  • To samé s dalšími službami. Neměl jsem z akce pocit, že by její těžiště bylo „veletržní“, tedy sjednávání obchodů mezi lidmi z oboru. Tvářila se, že je orientovaná na návštěvníky. Proč tam pro ně tedy bylo tak málo v nabídce?
  • A jedna filozofická na závěr. Proč konečně české jachtařské spolky nezačnou táhnout za jeden provaz a nepřipraví třeba veletržní výstavu, hodnou toho označení?

1 Response

  1. DAVID 21. 3. 2017 / 17:49

    Plachtim zhruba 8 let Egejske,Jadran,Stredozem,Severni vsude jachtari na pohodu mariny v klidu a u nas v Cechach arogance,namachrovanost ,zavist hrozna sorta lidi opravdu neprijemni lide nechapu kde je problem,mam za to ze na vine jsou jacht kluby z dob komunizmu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *