Když se plavec odhodlá a pustí se do hlubší vody.
O ostrově Palagruža jsem se poprvé dočetl na blogu Sailing Europe někdy v létě 2014. Ostrůvek, ležící vlastně kousek od Itálie, ale patřící Chorvatsku. Odlehlé, izolované místo, obývané jen strážcem majáku a v sezóně ještě několika náštěvníky, kteří sem prchají před civilizací a lidmi. Touha doplout vlastními silami na tohle místo se ve mně vzplála prakticky obratem.
Touha je nicméně jedna věc, druhá věc je zvážení všech okolností takové výpravy. Papírově žádný problém – cesta na Palagružu z libovolného místa v jižní Dalmácii kolem ostrova Sušac se ještě vejde do oprávnění MDČR C. Znamená to ovšem vyplout na otevřené moře, mnohem dál, než jsem se pouštěl na svých dosavadních výpravách.
Na jedné straně touha posunout se v jachtingu zase někam dál, na straně druhé obava, abych nepřecenil vlastní schopnosti. Studoval jsem, co plavba na ostrov obnáší a co všechno při ní lze čekat. Kontaktoval jsem jednoho českého jachtaře, jehož videa z Palagruži jsem sledoval na Youtube, a vyměnili jsme si několik mailů.
To je on. Ostrov Palagruža.
Nakonec jsem se rozhodl. Sezónu 2015 zahájí další výprava Hook Sailing – jarní plavba zaměřená víc na jachting než na zevlování, s definovaným hlavním cílem. A ten cíl, pokud nám to počasí dovolí, bude Palagruža.
Co se lodi týče, šel jsem na jistotu a vyžádal si CAPOEIRU. Měla to být už moje třetí plavba s touhle Sun Odyssey 379. Tu loď jsem znal a věděl jsem, že se na ni a na charterovku Mir-Amo, která ji spravuje, můžu spolehnout.
Dlužno říct, že v charterovce mou věrnost ocenili a nabídli mi outboard engine jako pozornost podniku, což jsem s díky přijal.
Podobně jsem postupoval při výběru posádky. Chtěl jsem na palubu lidi, na které se venku na moři budu moci spolehnout. Tak mé pozvání k plavbě přijali Finwe, Ondra, Honza a Michal, všichni se zkušenostmi, se všemi už jsem na lodi něco zažil. Shánění šestého člena posádky bylo složitější; nakonec jsem zariskoval a vzal na palubu prvoplavkyni Danu s tím, že kdyby nastaly potíže, bude po ruce dost zkušených plavčíků.
Posádka HS ’15 a naše stará známá CAPOEIRA
Vyplouvali jsme z Maríny Baotić, jak se teď oficiálně marína Seget Donji jmenuje, aniž bychom tušili, že pro nás Neptun schovává všechen vítr, který nám nedopřál v předchozí sezóně, ještě se štědrým bonusem navíc. Čekal nás slušný výcvik v ovládání lodě v ostrých podmínkách, čekalo nás dobrodružství.
To všechno jsme absolvovali, aniž bychom rozbili loď či sebe, a po velice větrném týdnu na moři a uplutí 232 námořních mil jsme přistáli na stejném místě u segetského mola.
Záznam naší plavby, promítnutý do Google Maps:
Záznam trasy Hook Sailing ’15
Následuje záznam cesty po jednotlivých dnech:
1 Response