Z cest

Tradičně jediný den výpravy, kdy vstává celá posádka před nebo za východu slunce. Je třeba začít balit a připravit loď k finálnímu předání, objednanému na osmou hodinu. Pokračovat ve čtení →

Rozzářené a velmi teplé ráno. Vím, že následující noc se moc nevyspíme, přesto ochotně lezu z postele. Honza M. je taky vzhůru, jdeme na poslední doplňující nákup. Kupujeme mj. velký meloun, ten se bude určitě hodit. Pokračovat ve čtení →

Opět probuzení do sluníčka, začíná to být podezřelé. Zapli snad konečně v Dalmácii léto? Posádka vypadá relativně provozuschopná, MiK už je omezeně funkční a i Honza S., kterého jsem naposledy viděl kolem druhé ráno při pokusu vypít třídecovku Havany, kupodivu žije.

Pokračovat ve čtení →

Ráno nacházím posádku mrtvou, zdemolovanou nočním flámováním (čtyři případy) nebo nemocí (jeden případ). Vyrážím pro čerstvý kruh. Posádku HELIOSU nacházím v čilé přípravě snídaně. Mírně zaostáváme – je ovšem fakt, že oni to dospávají přes den. Je slunečno a opravdu krásně.

Pokračovat ve čtení →

Poprvé vstáváme do slunečného rána. Využívám toho a fotím nějaké obrázky do série „Hezká rána na Jadranu“. HELIOS už je na nohou. Dnešní cíl: Korčula. A to tak, že ACI Korčula. Mám za sebou dva neúspěšně pokusy o přistání v téhle neustále přeplněné maríně, takže hodláme nenechat nic náhodě a rezervovat našim lodím místo.

Pokračovat ve čtení →

Ráno opět deka, ale na několika místech roztrhaná. Předpověď mluví o přeháňkách, necháme se překvapit.
Porada kapitánů tentokrát přes VHF. Kapitáni LAMBADY a HELIOSU hodnotí včerejší návštěvu břehu a její důsledky a já uvažuju, kolik česky rozumějících lidí právě poslouchá na našem kanálu. Nakonec schválen plán obeplout Vis na jeho jižní stranu a pokusit se najít zátoku Stiniva, na kterou narazil Tom v zimě při brouzdání internetem. A pak se zřejmě stáhnout na sever do ACI maríny Palmižana. Vitální HELIOS odplouvá v době, kdy my teprve připravujeme snídani.

Pokračovat ve čtení →

Ráno se budíme do šedé deky. Nejmenovaný člen posádky mi zkroušeně sděluje, že na něj kombinace vzrušení, únavy, alkoholu a houpání byla moc, a teď se bojí, že nám ucpal záchod. Ten vskutku nevypadá nejlépe, ale pokusné začerpání ruční pumpou ukazuje, že trubky jsou průchodné. Záchod dáme do pořádku, až vyplujem.

Pokračovat ve čtení →

Psal se pátek 13. června, když se postupně na několika místech republiky rozjela desítka aut s účastníky PSW.  Naše skupinka se tentokrát rozhodla zkusit dojet do rakouského Grazu přes České Budějovice a Linec, namísto obvykle používané trasy přes Brno, Mikulov a Vídeň. Experiment zpětně ohodnocen jako nepodařený: ano, dálnice tady sice začíná kousek za hranicemi, ale je prošpikována 80 km/h úseky, což její přínos dost snižuje. A mě osobně nakrklo, když jsme museli dvakrát platit za průjezd tunelem bez ohledu na zakoupenou dálniční známku. Napříště tedy zase klasickou cestou.

Pokračovat ve čtení →