Vstáváme kolem šesté. Vítr je cítit i tady v maríně a to se teprve rozfoukává. Hážeme na sebe výbavu, dáváme si ještě pořádné kafe a pak už hurá na vyplutí.
Z cest
Zápisy z výprav
Expedice Balt 2016
Expedice Balt 2016
Den druhý: Vyplutí, Sassnitz, ponorka
Vstáváme do těžké, šedé deky. Prý když jsme tolik toužili po Baltu, tak ho tu máme s plnou parádou 🙂 Snídaně, kafe a pak už se soukáme do žluťáků. K dispozici máme samonafukovací záchranné vesty kombinované s harnessy. Když si je zapínáme, diskutujeme, do jaké míry je jejich absence na Jadranu dána zpětnovazební smyčkou: lidi nechtějí nosit ty šíleně nepohodlné kusy polystyrenu a protože se vesty stejně nepoužívají, nemají charterovky důvod pořizovat něco dražšího než jsou šíleně nepohodlné kusy polystyrenu.
Expedice Balt 2016
Den první: Breege, nalodění
Je sobota 3. září ráno a naše dvě auta, brněnské a pražské, vyrážejí směr Německo. Při cestách na Jadran se nám Pavel vždycky směje, že má cestu o 2-3 hodiny a jednu D1 kratší, tak to pro jednou máme naopak. Cesta z Prahy na Rujánu je o cca 400 km kratší než do Splitu a na německých dálnicích se to dá slušně rozjet, takže jsme v Breege v podstatě cobydup. Necháváme s Pavlem kluky obdivovat místní chaloupky se střechou z mechu nebo co to je a jdeme se ohlásit charterovce.
Expedice Balt 2016
Úvod
Hook Sailing ’20
Stomorska, Jelsa, Luka, Split
Na primoštenském bójkovišti to ráno pořád houpe, ale podstatně míň, než včera. Snídáme a odplouváme směr Šolta, kde bychom chtěli strávit noc v naší oblíbené Stomorské.
Hook Sailing ’20
Klid na Rabu, neklidně na Iž, delfíni, Betina a znovu Primošten
Během dopoledne zůstáváme v marině na Rabu uplně sami, jediná plachetnice. Kolem druhé hodiny připlouvá loď s dvoučlennou rakouskou posádkou. Podle povinného small talku vypadají, že jim to dneska na moři stačilo. Ostatně, i tady v zátoce jdou poryvy k 45 uzlům. Honzové vyrazili na procházku podél pobřeží, ostatní chillujeme v lodi. Venku je celkem zima a fičí. Sem tam sprchne, k večeru čím dál častěji.
Hook Sailing ’20
Ilovik, neklid na Rabu
Skoro celou noc je klid, i přes blesky všude okolo nás. Až v šest ráno to práskne těsně vedle nás a spustí se solidní slejvák. Snídáme tedy poprvé v salonku, celá paluba je mokrá.
Vyplouváme už v půl desáté, na severozápad, vykukuje slunce a začíná žhnout. Nefouká. Plachty jdou ven jen dvakrát na chvíli před polednem na průjezd mezi Molatem a Dugim otokem, nijak zvlášť nefouká. Na volnějším moři na vnější straně ostrovů čekáme větru víc, ale opak je pravdou – vítr na nule, jen ohromné vlny. Motorujeme až k Iloviku.
Hook Sailing ’20
Nejistá cesta, Split, Primošten, Murter, Vodenjak
Srážíme se tentokrát na Pankráci, v půl druhé v noci. Doma jsme nakoupili jen kyselé okurky, abychom nemuseli jíst chorvatské krastavce. Slovinské známky v UAMK jsou opět vyprodány.
Dálnice jede, je skoro prázdno. Neriskujeme průjezd pozavíranými Pasohlávkami a bereme „zavděk“ cestou přes Znojmo. Neustálé střídání padesátky a devadesátky se s normální cestou přes Mikulov vůbec nedají srovnat. Před hranicí na Hatích ještě stavíme – čerpací stanice vedle obřího nevkusu s draky a bojovnicí v nerezové podprsence je zavřená, potřebu vykonáme v mlází. Po výjezdu objevíme otevřené OMV, kde teda nakonec ještě bereme naftu – o dobré 4 koruny na litr levněji, než na D1.
Hook Sailing ’20
Úvod
Dlouho plánovaná dvoutýdenní plavba po Baltu doznala od prvního rozstřelu mnoha změn. Z původní posádky totožné s chorvatským Hook Sailing ’17 odpadla kapitánova žena Maruška, kterou plně zaměstnala péče o nového potomka. Náhrada – Martin, který s námi plul třeba Hook Sailing ’16 – se v posádce taky dlouho neudržela, z pracovních důvodů se nemohl zúčastnit.
Dva týdny před plavbou, loď zaplacená, a Německo zahrnulo kvůli koronavirové situaci Prahu do rizikových oblastí, vstup jen s čerstvým negativním testem, nebo karanténa. Koukáme, kde sehnat testy tak, aby nám v Německu prošly.
Hook Sailing ’17
Skradin, Primošten, Stomorska a domů
Ráno ve Studenacu kupujeme dobrou zeleninu a vyplouváme před devátou. Venku hezky fouká, jdeme s prádlem hned ven, ještě před Drvenikem. Stoupačka, obraty, do toho fouká sluníčko, parádní plachtění. Až před Zlarinem se vítr trochu zblázní a mění směr a zároveň sílu – od 6 uzlů do 30 v poryvech. K ústí kanálu řeky už motorujeme, stejně jako celým kanálem. U jeho vjezdu míjíme plachetnici s asi pětimetrovou českou vlajkou.