Hygge Sail
Přes Šlesvicko-Holštýnsko a whisky do dánských měst duchů

Sobota (Praha–Flensburg–Langballigau)

Scházíme se po jedenácté noční paralelně na Letné, Vinohradech a Andělu. Cestou z Letné natáčíme průjezd pod železničním mostem U Výstaviště, který se má zítra zavírat a demontovat. První společný sraz je na pumpě u dálnice za Prahou. Prší, ani nelezu z auta.

Mezi druhou a třetí se u pumpy střídáme v řízení. Prší. Jedu sotva hodinu, když světelné cedule nad dálnicí postupně zavřou dva levé pruhy, ten poslední zbývající se zastavuje. Prší. Čekáme 10 minut, vypínám motor, kolem nás prosviští pár sanitek a dvakrát tolik hasičských aut. Auta přijíždějící zezadu postupně zaplní oba prázdné pruhy. Čekáme 20 minut. Projíždějí další hasičská auta. Prší. Čekáme hodinu, silnice se konečně rozjíždí, před sebou vidíme jediné nabořené auto na odtahové rampě, jedno osobní policejní auto. Po zbytku nehody ani vidu.


Pokračovat ve čtení

Z Lanzarote na Madeiru
Na Ostrov věčného jara

Důvěru v nás vloženou ovšem nezklameme. Plán byl vyplout v osm a my skutečně ve čtvrt na devět startujeme. Jdu zase ke kormidlu – když už jsem si sem zaplul, tak můžu i vyplout. Opouštíme marínu Porto Santo a po krátké čumendě v zálivu u Vila Baleira nabíráme kurz k Madeiře. Přesně podle předpovědi vane takřka čistý zaďák. Hlavní plachtu necháváme odpočívat a genu podepíráme spinakrovým pněm.


Pokračovat ve čtení

Z Lanzarote na Madeiru
Úvod

Posledních deset let, jakkoli jinak velmi rozdílných, mělo jedno společné: nekonečné čekání na novou jachtařskou sezónu nejdřív na začátku dubna. Od poslední plavby nejpozději v druhé polovině října to znamenalo skoro půl roku na pevnině. Navíc v tom nejotravnějším možném ročním období. Letos se to mělo konečně změnit. Nechal jsem se nalejt do posádky na přeplavbu z Lanzarote, jednoho z Kanárských ostrovů, na Madeiru. Vyplutí na konci ledna? Deset dnů na lodi? Podržte mi žluťáky, jdu na věc.


Pokračovat ve čtení